Začalo to před stodeseti lety. Možná však ještě mnohem dříve. Lecos nasvědčuje tomu, že počátky organizovaného loutkového divadla v Napajedlích je možno klást do let 1894 až 1900. Bohužel však zůstanou asi navždy zahaleny rouškou zapomnění. Svědectví pamětníků nesahají dál, než do roku 1904, dokonce ani odborná pomoc pracovníků Vlastivědného muzea v Olomouci nedokázala rozptýlit mlhu, halící kolébku loutkářství v Napajedlích. Teprve po revoluci v roce 1989 jsme konečně získali písemný doklad (stará sokolská kronika), ve kterém se hovoří o prvních představeních odehraných již v roce 1905.

Tímto se náš soubor stává jedním z nejstarších v celé republice!

Další informaci podala kdysi paní Marie Žurmanová (nar. 1900), která ve svých vzpomínkách vyprávěla o loutkových představeních svého dětství, pravidelně se odehrávajících v areálu hostince " U slunce" v roce 1908. Další písemný doklad pochází však až z roku 1916. Z jeho obsahu vyplývá, že soubor po přestěhování do nové budovy Sokolovny v roce 1911 provozoval svou činnost v nevyhovujících prostorách, a to až do roku 1916, s výjimkou roku 1913, kdy bylo loutkové divadlo propůjčeno soukromé společnosti "Jeřábkově", která zde v témže roce odehrála šest her.

Loutky, s nimiž soubor ve svých začátcích pracoval, byly zakoupeny od zaniklé kočovné společnosti a dodnes jsou láskou a chloubou souboru. Ruka neznámého tvůrce jim vdechla život někdy v předminulém století a jejich tvářím z lipového dřeva čas nesetřel nic z prostého půvabu, naopak jako by se v nich usazovala radost z okouzlených očí mnoha generací dětských diváků.

Ale vraťme se k historii. Roku 1916 byla péčí Rudolfa Navrátila přestavěna loutková scéna. Jeho zásluhou byl také obohacen fond dřevěných herců o další aktéry. V roce 1921 byl ustaven vlastní loutkařský odbor při TJ Sokol, který i při různých finančních a personálních problémech pracoval aktivně až do roku 1939, kdy majetek Sokola přešel do správy okupantů. Po osvobození byla jako první představení nastudována hra "Oldřich a Božena", která se v roce 1946 hrála celkem 27 x. V roce 1948 vzniká při tehdejším n.p. Fatra další loutkářský soubor, který je v roce 1956 sloučen se souborem původním.

Po sloučení závodních klubů Slavia a Fatra v roce 1959 dostává o rok později loutková scéna nový důstojný stánek v zámackém parku, kde působí dodnes. Jako první akce v tomto prostoru je organizován 7. krajský festival loutkových souborů, kde domácí soubor zahajuje premiérou hry "Kaimovo dobrodružství". Nové prostředí má vliv na umělecký a odborný růst celého souboru. Rok co rok jsou hrány režijně, výtvarně, scénicky a herecky náročnější a také úspěšnější hry. V roce 1974 dochází pod vlivem televize a rostoucí náročnosti diváků ke změně koncepce zkoušek a nácviku her, což má za následek snížení počtu v sezoně odehraných her.

Dnešní soubor, složený především z mladých lidí, pracuje se stejným nadšením a stejnou láskou jako jejich předchůdci a radost dětských diváků je pro ně největší odměnou.