Menu
KLUB KULTURY Napajedla
Mapa webu
rozšířené vyhledávání

Historie

Historie souboru opsaná ze starých pramenů a zapsaná ze vzpomínek současných členů

První ochotnický divadelní soubor se utvořil v Napajedlích v roce 1871. Jmenoval se „Ochotnické divadlo“ a jak zaznamenal kronikář z roku 1905, hrál své hry v hostinci U Kedrušů. Neví se, které hry se tenkrát hrály, není zachován ani seznam ochotníků. Spolek neměl dlouhého trvání a zanikl pravděpodobně kolem roku 1876.

Druhý pokus o vytvoření ochotnického divadelního souboru v Napajedlích spadá do let 1885 – 1890. K vytvoření skutečně stálého ochotnického divadla dochází však teprve v roce 1891. Iniciátorem jeho založení byla mládež.

Dne 8. září 1891 se sešla z popudu Josefa Konečného, Josefa Urbana a Rudolfa Forsta první schůze příznivců ochotnického divadla s cílem oživit zaniklé tradice ochotnického divadla v Napajedlích. Dne 13. září 1891 se pak konala první veřejná schůze, na které byl zvolen výbor spolku a položen základ pro spolkovou činnost.

V prvních letech své existence se spolek mnohokrát stěhuje. Hraje se v hostinci U Koruny, U slunce, ale i v zasedací síni městské radnice.

Konečně 7. října 1911 je otevřena nová sokolovna a napajedelští ochotníci, jako organická součást sokolské jednoty, získávají nové podmínky pro tvořivou divadelní činnost. První inscenací v nové budově sokolovny bylo drama A. F. Schubrta „Jan Výrava“. Sokolovna se potom stává na dlouhou dobu stálou scénou divadelního spolku – prakticky až do otevření nového závodního klubu ROH Fatra v roce 1955.

Po vypuknutí světové války v roce 1914 byla činnost spolku vzhledem k mobilizaci valné většiny členstva pozastavena. Avšak již roku 1916 se opět hraje. 27. prosince 1918 byla hrána bezplatně pro čs. Legionáře z Itálie, kteří toho času pobývali v Napajedlích, veselohra J. Skrněného „Kometa Hanzelínova“.

Pro svou divadelní tradici byly Napajedla často navštěvovány i cizími kočovnými divadelními společnostmi. Například v roce 1923 to byla společnost Lincova, která se zdržela v Napajedlích několik týdnů a předvedla zde hry jako „R.U.R.“, „Z českých mlýnů“ a „Vášeň“. Jinou takovou společností byla operní a operetní společnost Otty Alferyho, která uvedla známé operety a také „Prodanou nevěstu“ od Bedřicha Smetany. V roce 1921 navštívila Napajedla I. ruská umělecká družina.

Za 25 let činnosti nastudovali napajedelští ochotníci celkem 228 her – 181 původních a 47 překladů. 93 her bylo vážného obsahu a 135 titulů bylo veseloherního žánru. V roce 1928 se uskutečnilo 250. Jubilejní představení. Byla jím „Maryša“ V. a A. Mrštíkových.

V letech 1918 – 1945 poklesl význam měšťanského ochotnického divadla a stoupl význam ochotnického divadla dělnického. Tak i v Napajedlích pod vlivem II. Komunistické internacionály založili pokrokoví občané na počátku roku 1920 ochotnický kroužek DTJ (Dělnické tělovýchovné jednoty), později FDTJ (Federované dělnické tělovýchovné jednoty). Hrávali na Obecnici.

Ve třicátých letech byl ještě utvořen dělnický mládežnický soubor KSČ, který uváděl průměrně 10 premiér ročně. Zisky těchto dělnických spolků byly odváděny do společné pokladny KSČ a sloužily vedle členských stranických příspěvků k podpoře činnosti strany. V čele stála rodina Smělíkova z Napajedel. Když v roce 1938 přechází komunistická strana do ilegality, kroužek se ruší a zakládá se divadelní soubor J. K. Tyla. Avšak jeho činnost byla již v začátku znemožněna vypuknutím 2. světové války.

Období 2. světové války

5. března 1942 přednesl J. Haramija na valné hromadě sportovního klubu Fatra Napajedla návrh na obnovení divadelní tradice ve městě utvořením divadelního odboru klubu. Návrh byl jednohlasně přijat. Dne 23. března se sešla ustavující schůze. Předsedou divadelního odboru byl zvolen Jan Parák, ředitel závodů Fatra. Dalšími funkcionáři výboru byli J. Haramija, místopředseda, F. Doležalík, režisér, S. Kramoliš, umělecký poradce, J. Obdržálek, kronikář, M. Matějková, jednatelka, M. Smolková, pokladní.

První inscenací obnoveného odboru byla komedie K. Piskoře „Velké pokušení“ v režii S. Kramoliše. Dále následovala Tetauerova hra „Člověk nemá jen sebe“, Götzova „Malostranská humoreska“, „Směry života“ od J. Svobody, veselohra A. Baskeho „Hurá, máme kluka“ a „Sluneční paseka“ od J. A. Urbana.

Jako řádný člen Ústřední matice divadelních ochotníků českých (ÚMDOČ, založena r. 1886) vstoupili členové odboru do nového roku 1943 uvedením operety Josefa Stelibského „Petříček a Pavlíček“, která se stala šlágrem sezóny.

Do konce 2. Světové války nastudoval divadelní odbor S K. Fatra Napajedla ještě veselohru M. Vituse „Tři lední medvědi“, Jiráskova „Otce“, „Sednout, pane profesore“ od Paula Altheera, komedii V. Petrovičové „Střídavě oblačno“, „Jakož i odpouštíme“ od J. Drdy, „Zorku“ Otty Minaříka, Benešovu operetu „Růže z Argentiny“ a „Pustinu Bronislava“ G. Nušiče. Celkem 15 divadelních titulů.

V atmosféře osvobozeného Československa se rozvíjí činnost souboru naplno. Prvním krokem je vytvoření právních předpokladů pro další práci. Jsou vydány nové stanovy a dekretem Zemského úřadu v Brně dovolena spolková činnost.

V roce 1947 byl vydán dlouho očekávaný divadelní zákon. Současně se změnou rozvrstvení politických okresů se Vojan stává členem Bartošova divadelního okresku v Gottwaldově – Zlíně místo dřívějšího Slováckého okresku se sídlem v Uherském Hradišti.

7. února 1949 přešel spolek divadelních ochotníků Vojan do správy Sokola a změnil název na divadelní oddíl Sokola Fatra Napajedla. Předsedou nového výboru byla zvolena Berta Vláčilová, místopředsedkyní Božena Úředníčková, jednatelem Josef Obdržálek. Režisérem Karel Hrňa.

Divadelní spolek Vojan se pravidelně účastnil soutěží, které pořádala ÚMDOČ. Hodnocení inscenací se provádělo bodovým systémem a vyhodnocovalo se v tabulkách. Členové poroty při hodnoceném představení nesměli sedět vedle sebe.

Koncem čtyřicátých let a začátkem let padesátých se mění organizační struktura divadelních souborů. Ruší se činnost spolků a soubory přecházejí pod nové zřizovatele, kterými jsou především závodní kluby ROH, kulturní zařízení JZD a osvětové besedy.

V listopadu 1951 přebírají napajedelští ochotníci kulturní patronát nad obcí Lukov, kam zajíždějí se svými inscenacemi.

Hra Gabriely Zápolské „Morálka paní Dulské“ byla uvedena v rámci okresní přehlídky LUT v Malenovicích a získala 2. místo.

Mimoumělecká činnost souboru byla bohatá. Pravidelně byly pořádány přednášky, besedy, ale i kulturní zájezdy a oblíbené divadelní plesy.

Od roku 1950 pracuje v Napajedlích vedle divadelního souboru Vojan ZK Fatra ještě divadelní soubor ZK ROH Slaviamotor.

Ve svém počátku soubor neměl ani základní materiální vybavení. Přesto už v roce 1952 odehrál svou první premiéru. V dalších letech se postupně lepší pracovní podmínky souboru. Především rekonstrukcí a adaptací jeviště místní sokolovny získává divadelní soubor Slaviamotor svou stálou divadelní scénu. Za dobu své takřka desetileté existence uvedl soubor 31 premiér. Uvádíme nejzajímavější: L. Stroupežnický: „Naši furianti“, Cho-Ting-Dz a Ting-l: „Dívka s bílými vlasy“, V. K. Klicpera: „Divotvorný klobouk“, O. Wilde: „Ideální manžel“, P. Pásek: „Kapitán přišel včas“, J. Lutowki: „Rodinná záležitost“, Beaumarchais: „Figarova svatba“, J. Nestroy: „Talisman“, A. Jirásek: „Otec“, M. Jariš: „Inteligenti“, J. Drda: „Hrátky s čertem“.

Soubor nezapomínal též na malé diváky, pro které připravoval pravidelné pohádky. Byly to například „Perníková chaloupka“, „Tři zlaté vlasy Děda Vševěda“, „Popelka“ aj.

Se hrou Karla Čapka „Matka“ se soubor zúčastnil soutěže LUT za rok 1957 – 1958.

Divadelní soubor ZK ROH Slaviamotor je v r. 1958 iniciátorem založení tradice pravidelných divadelních festivalů ochotnických souborů v Napajedlích.

První divadelní festival ochotnických souborů v Napajedlích se uskutečnil z iniciativy členů divadelního souboru ZK Slaviamotor Napajedla v roce 1958. Původně se uvažovalo o dvou či třech ročnících přehlídek, avšak festival se setkal s takovým ohlasem a pochopením organizátorů, publika i samotných souborů, že již nepřetržitě trvá 26 let.

V průběhu své existence se na jevišti divadelního sálu vystřídalo na 176 amatérských divadelních souborů z Čech, Moravy i Slovenska. Řada souborů se zúčastnila několika ročníků, rovněž mnohé z nich několikrát zvítězily.

Lze konstatovat, že divadelní festival ochotnických souborů v Napajedlích se stal nedílnou součástí kulturního života nejen v Napajedlích, okolí, ale také všech divadelních ochotníků, kteří na tento festival rádi zajíždějí.

Režiséři:

  • Hugo Domes
  • Josef Obdržálek
  • Karel Hrňa
  • František Pavlík
  • Svatopluk Skopal do roku 1976
  • Stanislav Tříska 1977 – 1986
  • Ivan Řehák 1987 – 1988
  • Roman Mecnarowski 1989 – 1990
  • Radek Chmela 1991 – 2000
  • Pavel Leicman 1998
  • Ivan Kalina 2001 – 2002, 2004
  • Miroslava Havalová 2003 – dosud
  • Tomáš Stolařík 2008
  • Zdeněk Lambor 2009 – 2010
  • Michaela Doleželová 2011 – 2012
  • Hana Mrázková 2012

Významná data:

  • 1956 dostal soubor souhlasný dopis od Zdeňka Štěpánka, že může užívat v názvu jeho jméno
  • 1956 Festival ochotnických souborů v  Napajedlech
  • 1999 první Svatováclavské slavnosti
  • 2001 odchází Radek Chmela jako vedoucí souboru, přichází Miroslava (Medková) Havalová
  • 2007 1. Křížová cesta – živé obrazy – Kalvárie
  • 2008 zaveden Divadelní festival pro děti a mládež „Pohádková skládanka“ s výtvarnou soutěží pro děti.
  • 2009 první prohlídky zámku

Účast na festivalech:

  • Divadelní festival ochotnických souborů Napajedla 
  • Pohádková skládanka Napajedla 
  • Hanácký divadelní máj Němčice na Hané 
  • Hvozdenský měšec plný pohádek Hvozdná 
  • Karolínka 
  • Sokolka žije Luhačovice